1.měsíc společného života
Měsíc.. Za tímto slovem se může skrývat mnoho věcí. Je to například těleso na obloze, nebo je to taky časové období - pro někoho krátké, pro někoho dlouhé. Také si řekněme, že záleží na aktivitě či činnosti.. Dnes bych Vám ráda popsala měsíc, kdy je prcek na světě..
Když jsem domů přijížděla z porodnice, vůbec bych si neřekla, že za tento první měsíc toho tolik zažiji (zažijeme) a že dnes 22.5.2018 budu sedět v tureckém sedu, uklizeno, navařeno a najezená s džusem v ruce zatím co dítě spí..
Co bych poradila maminkám, které si věci chystaly již dopředu jako já je:
1. "Hlavně si vše vybalte z krabiček a sáčků :)."
Hned, když jsem přijela z porodnice a potřebovala malého přebalit a neměla jsem nikoho jiného doma, tak jsem řešila situaci, že prcek plakal, že chtěl prso a já vybalovala plenky, protože jsem je měla ještě v sáčku a z krabičky vytahovala krém :-D.
2. "Úklid a vše ostatní opravdu počká."
Při příchodu domů jsem byla vděčná, že má drahá polovička uklidila. S následujícími dny však přibýval nepořádek a věci nebyly tak, jak jsem byla zvyklá je mít uklizeny, proto jsem ve chvílích, kdy prcek spinkal dávala mýt myčku, rychle jsem ustlala apod. Přiznám se, měla jsem ze sebe dobrý pocit a při pohledu na uklizený dům také...ALE..kdybych to mohla vrátit, šla bych si odpočinout s prckem, protože cca po 14 dnech jsem uklizeno měla standardně a všechno by to počkalo..(tak u nás počkal i úklid dárků pro prcka, které jsem uklidila a roztřídila teprve včera).
3. "Připravte své drahé polovičky na možné hormonální výlevy."
Téma nálad a hormonálního "blues" jsem s Marťasem probírala už před porodem. Řešili jsme, že asi budu mít nějaké výkyvy, budu plačtivá apod. Hormony přišly ale vždy nečekaně. Neplakala jsem, když jsem viděla zelenou trávu, to ne..Vzpomínám si ale, že jsem se rozbrečela nad tím, že Marťas může jít na záchod kdy chce a najíst se kdy chce a já ne. Věřte mi, v té chvíli mě odpověď typu: " A proč bys nemohla ?" rozbrečela a rozběsnila zároveň.
Tyto 3 doporučení není objevená Amerika.. Jsou to věci, které se dočtete i na jiných stránkách, berte tento článek jako další potvrzení, že to tak skutečně je..
Další věc, která se mě osobně osvědčila, je být někde jinde než doma..Představte si například takové dopoledne u rodičů, či prarodičů, kde dostanete najíst, napít a netrápí Vás domácnost. Jako bonus možná dostanete knihu k přečtení, když někdo jiný povozí kočárek. Vřele doporučuji, spokojeni budou všichni zúčastnění..
Shrnula bych to asi takto: První týdny, kdy se střídalo kojení, přebalování a zase kojení, přebalování a potom přebalování, kojení už skončily a nyní už stíhám uvařit oběd, napsat článek a samozřejmě kojení a přebalování :). První týdny tedy nevěšte hlavu, všechno přijde..
Btw, když jsem dnes v 5 ráno u kojení přemýšlela, že má prcek dnes měsíc a mohla bych o tom napsat článek, tak se začal poprvé nahlas smát..asi si o tom myslí své..